|
|
Problematika preventivních prohlídek u populace starší 45 let
ZÁRUBOVÁ, Michaela
Téma mé bakalářské práce je "Problematika preventivních prohlídek u populace starší 45 let". Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se podrobněji zabývám významem a obsahem preventivních prohlídek u praktického a zubního lékaře pro dospělé a gynekologa pro dospělé ženy. V praktické části popisuji stanovené hypotézy a cíl práce, kterým bylo zjistit míru informovanosti o preventivních prohlídkách (dále jen PP) ve zdravotnictví u vybraného vzorku populace ČR ve věku 45+. V metodice práce objasňuji vyhodnocování dat získaných vlastním výzkumem. Pro vlastní výzkum jsem zvolila metodiku kvantitativní analýzy, a to nestandardizovaný dotazník (Příloha č. 1). Díky němu jsem mohla vyhodnotit stanovené hypotézy a zjistit, zda mají respondenti od 45 let a výše povědomí o problematice preventivních prohlídek. Výzkumný vzorek tvořilo 156 respondentů, z toho převážně ženy a to 107, zbylých 49 zaujímali muži. Příjemným zjištěním je, že většina respondentů chodí na preventivní prohlídky pro dospělé pravidelně a to 106 respondentů z výzkumného vzorku, tedy ze 156. Ze zbylých 50 respondentů, kteří nedocházejí pravidelně, 39 uvedlo jako důvod neúčasti na preventivních prohlídkách absenci zdravotních potíží. Z výzkumu je méně příznivým výsledkem to, že ze 156 respondentů je jich na preventivní prohlídku pro dospělé svým praktickým lékařem vyzýváno pouze 35. Zbylých 121 nikoliv, avšak z nich by 98 o výzvu stálo. Zjistila jsem, že znalost časového rozmezí PP u praktického lékaře pro dospělé se neliší u respondentů z hlediska věku, dle mého výzkumu ani vzdělání nehraje roli ve využívání PP u praktického lékaře pro dospělé ani v preferenci způsobu výzvy k absolvování PP pro dospělé nejsou dle věku rozdíly.
|
|
|
Monitoring preventivních programů a aktivit v podpoře veřejného zdraví ze strany zdravotních pojišťoven
VOLFOVÁ, Jana
Systém veřejného zdravotního pojištění je povinný jak pro všechny osoby trvale žijící na území České republiky, tak i pro cizince zde pracující. Pojištění vzniká dnem narození, dnem získání trvalého bydliště nebo pokud cizinec, který nemá trvalé bydliště na území ČR, se zde stal zaměstnancem. Pojištění končí smrtí občana, dále ukončením trvalého pobytu nebo pokud osoba bez trvalého bydliště ukončila pracovní poměr v ČR. V dnešní době u nás funguje sedm zdravotních pojišťoven, které z fondu prevence mohou hradit různé zdravotní služby nad rámec hrazené zdravotní péče a nabízet tak svým pojištěncům řadu příspěvků. Cílem práce je zjistit, jestli se liší preventivní programy nabízené jednotlivými pojišťovnami a zda se využívání nabízených benefitů (příspěvků) pro podporu zdraví liší dle pohlaví a vzdělání pojištěnců a zda frekvence změny pojišťovny závisí na pohlaví pojištěnce. Vytvořila jsem nestandardizovaný dotazník s 18 otázkami proto, abych mohla své hypotézy vyvrátit, či potvrdit a mohla tak zhodnotit cíle své práce. Testování hypotéz probíhalo pomocí chí-kvadrát testu, kde jsem zjistila, že využívání nabízených benefitů (finančních příspěvků poskytovaných nad rámec veřejného pojištění pro podporu zdraví) se liší dle pohlaví, ale neliší se podle vzdělání pojištěnců. Zjistila jsem také, že frekvence změny pojišťovny nezávisí na pohlaví pojištěnce. Porovnáním preventivních programů zdravotních pojišťoven jsem došla k závěru, že příspěvky se liší a je tedy jen na pojištěnci, jak se rozhodne, u které zdravotní pojišťovny se pojistí. Zda se bude řídit spektrem nabízených příspěvků nebo tím, aby zdravotní pojišťovna měla uzavřenou smlouvu s jeho lékařem.
|
|
|
EFEKTIVITA SCREENINGOVÝCH PROGRAMŮ ZHOUBNÝCH NÁDORŮ V ČESKÉ REPUBLICE
Valášková, Veronika ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá plošnými celostátními screeningovými programy zhoubných nádorů. Cílem práce je nalezení způsobu, jehož pomocí bude možné zhodnotit efektivitu screeningových programů a také jejich vliv na změnu intenzity úmrtnosti na určité druhy rakoviny. Za účelem zjištění potřebných informací byla použita data týkající se diagnózy kolorektálního karcinomu v populaci České republiky, diagnózy karcinomu děložního hrdla a karcinomu prsu mezi lety 1977 až 2011. Práce je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola představuje úvod do problematiky a cíl práce. Následující kapitola vysvětluje pojmy, které jsou v práci stěžejní. Třetí kapitola je věnována zdrojům dat a seznamuje s institucemi shromažďujícími různé druhy zdravotnické statistiky. Další kapitola popisuje epidemiologii všech zkoumaných druhů zhoubných nádorů a poskytuje také informace o rizikových faktorech a příznacích onemocnění. V páté kapitole lze nalézt poohlédnutí po trendech vývoje úmrtnosti a incidence nejčastějších zhoubných nádorů v ČR. Šestá kapitola popisuje postupy zavádění screeningu, přes procesy jejich plánování až po realizaci, historii screeningových programů u nás i ve světě. Sedmá kapitola se zabývá pravidly a nařízeními Rady EU a Světové zdravotnické organizace. Předposlední kapitola je konečné zhodnocení u nás prováděných screeningových programů, a to jak dle zásad WHO, tak v porovnání se světovými výsledky. V poslední kapitole je zhodnocení dlouhodobých trendů v úmrtnosti na novotvary a jejich reakce na screeningové programy. Zároveň je v této kapitole komparace s dvěma dalšími evropskými státy (Německo a Francie).
|
host ::
RSS.